České mateřské stádo a tradiční domácí rodiny

Domácí chov anglického plnokrevníka prochází velkými změnami. Vedle té veskrze negativní, kterou je jeho celkové zmenšování a s ním související snižování vlivu na dostihové dění i pokles zájmu o jeho produkty, v něm probíhají i jiné změny. Nezpochybnitelné je zkvalitnění týmu plemeníků, vývojem však pochází i mateřské stádo. Na následujících řádcích se podíváme na jeho aktuální stav z pohledu zastoupení nových a tradičních rodin.

Na úvod je třeba říct, že slovo aktuální asi není úplně přesné, protože jako podklad k tomuto článku nám sloužily údaje z loňské připouštěcí sezony. Jsou to sice nejaktuálnější data, zahrnující celý český chov, ale mimořádná situace vyvolaná nemocí Covid-19 změnila z roku na rok obrázek českého chovu zřejmě výrazněji než jakákoliv meziroční změna v předešlých letech. Na zobrazení míry této změny si ale budeme muset ještě chvíli počkat.

Co však bude platit stále je pokračující výrazná změna struktury českého mateřského stáda a jeho odklon od tradičních, v českém chovu zabydlených rodin. V připouštěcí sezóně 2017 bylo u nás poprvé v poválečné historii našeho chovu připuštěno více klisen narozených v zahraničí než kolik bylo odchováno u nás. Tento trend pokračuje, a tak zatímco v roce 2017 tvořily importované klisny 51,5%, loni už to bylo 56,5%. To je však jen malý dílek změny, k níž dochází. Ze 135 chovných klisen, které za svým jménem suffix nemají a narodily se u nás, totiž dalších 47 pochází z importovaných matek. Tři čtvrtiny současného mateřského tak tvoří klisny importované či dcery importovaných klisen a pokud přičteme i klisny, jejichž bába byla importovaná, dostáváme se už na hranici 85% celého stáda.

Kolik tedy v současném českém chovu nalezneme klisen z tradičních a na našem území domestikovaných rodin? Málo! Klisen, kde importovanou zakladatelku nalezneme ve třetí a dalších generacích, působilo loni v našem chovu jen 39. Co je ale na této skutečnosti velmi zajímavé, že klisen z rodin působících druhou - třetí generaci, je dost málo. Právě toto by měly být klisny - dcery a vnučky těch klisen, které se k nám dostaly po otevření hranic po roce 1989. Během devadesátých let bylo do Česka importováno hodně klisen, vesměs pro dostihové účely, a řady z nich si vedla na dráze skvěle. Dnes se s ale nimi, respektive jejich dcerami či vnučkami, v chovu takřka nepotkáme. Importované hvězdy 90. let jako byly Ajanta, Nora Jeane, Palomia, Fantasy Friend, Ned’s Special, Emlah, Laurena, Amande Praline a mnohé další, přestože některé byly schopné dát úspěšné potomky, nedokázaly založit rodiny, které by přežily. Jdeme-li jméno po jménu, najdeme mnohdy objektivní příčiny proč se tak nestalo, ale celková bilance jejich vlivu na současný chov je v porovnání s jejich vlivem v dostihovém sportu tristní.

Navíc se domnívám, že v porevolučním nadšení z klisen západních rodokmenů dostala řada z nich v chovu lepší příležitost i na úkor zástupkyň tradičních rodin, mj. i proto, že potomci importovaných klisen byli pro kupce atraktivnější než ročci z tradičních rodin. Když se však podíváme na současné mateřské stádo, zjistíme, ale zatímco ty nejtradičnější rodiny se zachovaly dodnes, byť jak záhy uvidíte, vesměs v nijak skvělé kondici, hvězdy 90. let v chovu rychle pohasly a v mateřském stádě se z jejich zástupkyněmi téměř nepotkáme.

Od Sidney až po Fieldmistress

Nicméně ani s těmi nejtradičnějšími rodinami to nevypadá nijak skvěle. Z pohledu počtu klasických vítězů byla premiantkou mezi českými rodinami ta založená klisnou Sidney (Alchimist). Rodina Symbola, Sudana, Silvanera či třeba Sparty byla loni v našem chovu zastoupena jedinou klisnou - nestartovavší patnáctiletou Santa slávou (Rainbows for Life - Slavnost), které dosud nevyběhl žádný potomek. Nutno však dodat, že už v 90. letech už nebyla rodina Sidney zdaleka tak silná jako dříve.

To ale nemůžeme říct o rodině založené z Francie importovanou La Lézardé (Beau Prince). Ta i v dobách porevolučních dokázala konkurovat importům, a to nejen díky větvi slavné Latiny, ale dařilo se i mimoňské větvi rodiny, především potomkům klasické vítězky L’Avenir (Infernal). Jaká je ale situace této rodiny nyní? V loňské připouštěcí sezóně jen dvě aktivní zástupkyně - nestartovavší Let the Storm (Stormy Jail - Letní bouře) a v Napajedlích stojící Lorellai (Look Honey - Lakonka), matka vítěze Slovenského derby Love Me.

Lépe je na tom rodina Relation (Relic) se čtyřmi klisnami včetně Renny Stormovy matky Renaissance (High Extreme - Redmona) a jejích dvou dcer Renessie (Stormy Jail) a Renée (Rainbows for Life).

Stejně početné, ale nikoliv tak kvalitní zastoupení má i ještě starší rodina založená Lyndorou (Altay), což byla mj. polosestra Dix Pour Cent (Feridoon), matky vítěze Grand Prix de Paris a skvělého plemeníka Deux Pour Centa (Deiri). Pozdější napajedelský plemeník se ve francouzském chovu blýskl produkcí vítěze Prix de l’Arc de Triomphe a později šampióna francouzských plemeníků Tantieme. Je mezi nimi i jedna jedničková vítězka - Loire (Rainbows for Life - Lucydara), která však úspěchu v nejvyšší kategorii dosáhla na překážkách.

Naopak rodina, která se zřejmě brzy s naším chovem rozloučí, je rodina založená v roce 1938 z Francie importovanou Vandoise (Dampremy). Ač rodina její matky je ve světě stále aktivní, Vandoise u nás už zastupují jen dvě klisny - patnáctiletá Vella Vispagia (Mill Pond) a sedmnáctiletá Vispagia (Sartori), dcery Voděnky (Amyndas).

Ale abychom nekončili pesimisticky, podívejme se na vůbec nejstarší aktivní rodinu u nás, která je zároveň tou, jíž se z těch tradičních daří nejlépe. Je jí rodina založená v roce 1908 narozenou Fieldmistress (Uncle Mac), občas uváděnou jako rodina Valencie. Mimochodem tušili jste, že bába Fieldmistress angličanka Fiona (Amphion) založila rodinu, ze které pochází například jeden z nejdůležitějších plemeníků historie Native Dancer, že je nadále velmi aktivní a velmi rozšířená po celém světě a z nám známých jmen k ní patří třeba vítěz Middle Park Stakes (Gr.1) Ad Valorem, otec Dally Hit?

V loňském roce bylo z této rodiny v našem chovu připuštěno 7 klisen. V Napajedlích tuto rodinu zastupovala Vapetina dcera Vaneta (Tiger Cafe), v chovu Lenky Tůmové jedničková vítězka Vacaria (Rainbows for Life-Vakacia) a v chovu Milana Foukala Vyan (Ryan-Veronique). Podstatnou část matek této rodiny dnes ale drží společnost Orling s.r.o., která svůj chov úspěšně postavila na větvi této rodiny založenou šampión-steeplerkou Vinny. V loňském roce nechala připustit 4 klisny z této rodiny, ale jak známo, Orling praktikuje připouštění ob rok, a tak zastoupení rodiny v našem chovu je ještě silnější. V loňském roce měly pauzu i dvě aktuálně nejlepší klisny této rodiny - vítězka Jarní ceny klisen Vinnah (Look Honey-Vinnyca) a její dcera Venillia (Rosensturm), dvojnásobná šampiónka sezóny 2017. Společně Vernarem (Rainbows for Life), synem samotné Vinny, vychoval Orling na této rodině tři výjimečné jedince, schopné konkurovat importům i v těch nejvýznamnějších dostizích českého, a i případě Vernara i italského (byť překážkového) kalendáře. Právě příklad těchto dvou a přístupu Orlingu je nejlepším argumentem pro tvrzení, že má smysl s rodinami, které u nás mají tradici a výsledky, pracovat. A že tato práce může přinést až nečekaně sladké plody.

Miloslav Vlček
foto: archiv Miloslava Vlčka