Dostihový víkend: Slušovice trenéra Holčáka, Karlovy Vary rodiny Vocáskových

Uplynulý víkend se běhalo v Čechách i na Moravě, program zahájily v sobotu Slušovice, v neděli otevřely své brány Karlovy Vary. I když se před Českým derby jednalo o spíše oddechové dny, bylo se na co dívat.

Nejbohatším dostihem byla ve Slušovicích steeplechase Cena společnosti Charvát Group, kde se potřetí v řadě prosadil bělouš Sirius trenéra Seménky ze stáje Aryman-Divoky. Ten již od loňské sezóny tvoří sehranou dvojici s žokejem Faltejskem, když první úspěch spolu zaznamenali v září v Lysé nad Labem.

Ve zbytku odpoledne se dařilo svěřencům trenéra Radka Holčáka, který si šel pro čestnou cenu celkem čtyřikrát zásluhou George Boole, Dapy, Eternity a Carilla. Pro velkokarlovického trenéra to byly první úspěchy v sezóně, a přestože je známo, že tato centrála přichází s formou svých koní později, takto dlouhé čekání asi ještě nezažila.

O den později byla zahájena dostihová sezóna v Karlových Varech. Vrcholem byla tradiční již 93. Karlovarská dvojnásobná míle - Cena společnosti Tipsport. Ještě před startem byli škrtnuti dva zástupci trenérské centrály rodiny Vocáskových, která tak vsadila své karty na jediné eso, kterým se stal Francimor. Ten nakonec nenechal nikoho na pochybách, že se jednalo o správnou volbu, když zvítězil zadrženě o 12 délek, navíc ještě v časovém rekordu. Pro stáj 3 hearts to byl druhý víkendový zásah, když o den dříve ve Slušovicích se radovala z triumfu Falcon Baby.

Úspěšný víkend zažil i žokej Jaromír Šafář, který oblékl zelenobílý dres stáje v obou případech. K hattricku v lázeňské metropoli mu pomohli Hasan a Redon, taktéž z lotu trenéry Vocáskové.

Víkendová suverenita stáje byla narušena pouze při prvním letošním dostihu pro dvouleté. Tam Porcinella neměla nárok na svěřenkyni trenérky Ingrid Janáčkové – Koplíkové, Nouran, která si své první dostihové krůčky zkusila ve francouzském Chantilly. Pro majitele Sultána Hariba to bylo první vítězství na českém území, a suverenita s jakou bylo dosaženo naznačuje, že nemusí být posledním.

Ferdinand Minařík
foto: Bohumil Křižan