Dostihy v TV
| 7.9.2010 | 19:00 | ČT4 | Turf 2010 (magazín, premiéra) |
| 8.9.2010 | 02:35 | ČT 4 | Turf 2010 (magazín, repríza) |
| 9.9.2010 | 12:05 | ČT 4 | Turf 2010 (magazín, repríza) |
| 11.9.2010 | 14:00 | ČT 4 | Velká cena Bargiela (Pardubice, přímý přenos) |
| 13.9.2010 | 05:20 | ČT 4 | Velká cena Bargiela (Pardubice, repríza pp) |
Přihlášení
Chov koní
Kde se vzali dostihoví koně?
V hlubokém dávnověku, nějakých deset tisíc let před naším letopočtem odchytili lidé v oblasti horního Indu prvního divokého koně. Další tisíce let trvalo, než jej definitivně domestikovali a začali využívat při práci. Kůň se stal lidským souputníkem a v roce 648 před Kristem byly do programu tehdejších olympijských her zařazeny jezdecké soutěže. V roce 208 našeho letopočtu římští vojáci v anglickém Yorkshire uspořádali první koňské závody.Kolébka současných dostihů
Lidé jsou tvorové soutěživí a vždy zjišťovali, kdo je v tom kterém oboru nejlepší. Logicky se tedy stalo, že vlastníci koní začali pořádat závody s cílem určit, kdo má oře nejrychlejšího. Do současné podoby se vyvinul dostihový sport, který založila a postupně pravidly definovala anglická aristokracie ve středověku. Dostihy se staly doslova sportem králů a součástí anglického stylu života. Z dnešního pohledu je mnohasetletá tradice dostihů pod patronátem dlouhé řady anglických panovníků úchvatná a nemůže se jí pochlubit žádný jiný sport na světě! Na konci patnáctého století, po Válce Růží byl v Anglii velký nedostatek koní. Král Jindřich VII. zakázal jejich vývoz a jeho syn Jindřich VIII. pak začal koně do Anglie cíleně dovážet. Založil hřebčín v Elthamu, kde soustředil nejlepší chovný materiál. Koně sem jednak kupoval, jednak dostával od jiných vladařů darem. Jindřich VIII. však svou pozornost nesoustředil jen na užitkové koně, těžké typy zvířat pro rytířské turnaje apod., ale hlavně na koně budoucnosti – running horses. Rychlé běžce, které mohl využívat při lovu, na cestování nebo při předávání spěšných zpráv posly. Jeho děti v tomto dílu pokračovaly a třetí Jindřichův potomek, královna Alžběta I. hřebčín v Elthamu rozšířila a založila i nový hřebčín v Tutbury. Na její popud earl z Leicesteru kontaktoval nejlepší chovatele té doby, za něž byli považování Italové, aby bylo možné zvýšit kvalitu domácího chovu a nemusely se platit velké sumy za dovoz koní. Neapolský odborník Prospero d‘Osma pak vypracoval chovatelskou studii a jí dal základ k vytvoření chovu anglického plnokrevníka.Tři arabští zakladatelé
Podle četných zpráv tehdejších cestovatelů se angličtí odborníci rozhodli oživit svůj progresivní chov krví nejušlechtilejších koní z Arábie. Od konce šestnáctého století a pak za vlády králů Jakuba I. a Karla I. byli z kontinentu do Anglie importováni arabští koně. Anglická revoluce a následná občanská válka nevěstily pro chov koní nic dobrého, ale k moci nastoupivšímu Oliveru Cromwellovi byla potřeba koní jasná a v dovozech pokračoval. Po nástupu Stuartovců v roce 1660 tak bylo na čem stavět. Sir John Fenwick se vypravil nakoupit koně přímo k beduínům a povedl se mu velkolepý kousek. Od Mohammedových potomků získal stádo vynikajících klisen, které byly nazvány Royal Mares a jsou považovány za nejdůležitější zakladatelky plemene Anglický plnokrevník (zkratka A1/1). Na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století přišli postupně do Anglie tři hřebci, které dnešní dostihový svět uctívá jako praotce všech dostihových koní. Prvním byl Byerley Turk (tehdy kůň první část jména obdržel po svém vlastníkovi, druhou podle místa původu), nádherný a nesmírně rychlý vraník, kterého Robert Byerley při jedné z výprav proti Turkům v roce 1687. Druhým praotcem byl v roce 1704 ze Sýrie získaný Darley Arabian. Uhynul ve velmi pokročilém věku třiceti let, přičemž až do své smrti se těšil velké oblibě chovatelů a jeho krev koluje v žilách až pětaosmdesáti procent dnešních plnokrevníků. Trojici završil ve třetí dekádě osmnáctého století Godolphin Arabian, jenž nejprve dlel ve Francii. Daru z Tunisu si ale francouzský král nevážil a kůň prošel mnohými peripetiemi (v Paříži tahal káru s vodou), než jej získal earl Godolphin a učinil z něj plemeníka. Poté, kdy Godolphin Arabian s klisnou Roxanou zplodil úspěšného koně Lath, stal se jedním z nejcennějších koní a třetím zakladatelem dnešního nejrychlejšího koňského plemene na světě.Vznik Jockey Clubu
Gentlemani, kteří vlastnili koně a scházeli se na dostizích, samozřejmě vášnivě sázeli a rozebírali výsledky. Vznikaly a zase zanikaly tak dostihové kluby, leč jeden vydržel a stal se hlavní organizací. Přesné okolnosti vzniku Jockey Clubu známy nejsou, první zmínku obsahuje sportovní kalendář z roku 1751, který oznamuje, že „v Newmarketu bude uspořádán dostih, kterého se smějí zúčastnit pouze koně členů Jockey Clubu“. Jockey Club, jehož členy byly mnohé význačné osobnosti své doby, se stal autoritou, jež zaštítila konání dostihů a zamezila zmatkům. V roce 1762 jeho členové ustanovili povinnost zaregistrovat pro každou stáj typický dres, aby při dostizích nedocházelo k mýlkám. Jockey Club také vlastnil pozemky právě v Newmarketu, hlavním centru dostihového dění.Uzavření Plemenné knihy
Současně s rostoucím počtem koní se stávala aktuální nutnost zachycovat původy a dbát na jejich přesnost. Dostihy se stále více profilovaly jako výkonnostní zkoušky pro chov a byl třeba jednou provždy zakotvit pravidla pro určování příslušnosti k plemeni. Od roku 1773 vycházel precizně zpracovávaný Dostihový kalendář (The Racing Calender) se soupisem výsledků všech dostihů, které se v Anglii uskutečnily. Jeho sestavováním byl pověřen tajemník Jockey Clubu James Weatherby. Jeho synovec, také James, pak strýcovo dílo završil. V roce 1790 oznámil, že hodlá vydat knihu, v níž budou zaregistrovány původy všech dostihových koní. Pustil se do nepředstavitelné mravenčí práce, kterou bylo sepisování koňských původů, jež často byly zcela nekompletní a nejednoznačné a autor se chytal pověstných stébel. Nakonec však James Weatherby své životní dílo dokončil a vstoupil mezi nesmrtelné postavy dostihové historie. První svazek, nazvaný Předmluva k Všeobecné Plamenné knize vyšel již roku 1791, ale náročná dohledávání fakt způsobila, že první díl nejdůležitější dostihové knihy všech dob vyšel po osmnácti letech usilovné práce, v roce 1808. Weatherbyho záměrem bylo „jen“ setřídit všechny informace, ale další vývoj jeho dílo ještě více pozvedl. V devatenáctém století Jockey Club oficiálně oznámil, že původ všech koní, kteří mají být příslušníky plemene anglický plnokrevník, musí směřovat k předkům zapsaným ve Všeobecné plemenné knize. Tím jednou provždy došlo k uzavření chovu.
Cíl chovu anglického plnokrevníka lze shrnout třemi základními hesly: ranost, rychlost, tvrdost. Dostihový sport pak je především prostředkem, jak tyto chovem získané a šlechtěné vlastnosti zužitkovat a zejména zjistit jejich kvalitu. Z pohledu svého základního účelu jsou tedy rovinové dostihy chovatelskými zkouškami plemene anglický plnokrevník. Překážkové odvětví nemá takový přímý význam pro samotný chov a jeho účel tkví především ve sportovní hodnotě. Anglický plnokrevník je nejrychlejší kůň na světě a jeho genetický fond přispěl ke zlepšení vzhledu, pohybu, bojovnosti a psychické odolnosti mnoha dalších koňských plemen. Překlad anglického názvu „thoroughbred“ zní „z dokonalého chovu“, čili plnokrevník.Ti hřebci, kteří na dostihové dráze prokáží nejlepší výkonnost a splňují i další vyžadovaná kritéria (především kvalitní původ a v neposlední řadě exteriér), nastupují do chovu jako plemeníci. U klisen není selekce tak přísná a jsou zařazovány do stád jako matky. Majitelé matek pak na základě odborných postupů, teorií, praktických zjištění, tabulek, statistik, ale i intuice, vyberou pro tu kterou klisnu nejvhodnějšího partnera z řad plemeníků. Narozené hříbě patří majiteli matky a ten se stává jeho chovatelem. (Samozřejmě, že matka i otec hříběte mohou patřit, a také tomu často tak je, jednomu subjektu, ať už soukromému chovateli nebo hřebčínu.) Chovatel mladého koně má dvě základní možnosti – buď své investice (připouštěcí poplatek majiteli plemeníka, náklady na ošetřování a krmení matky i jejího potomka) zhodnotí prodejem – přímým, či zprostředkovaným na dražbě, nebo jej případně nechá běhat dostihy za svou stáj.
Česká republika podle chovatelských ukazatelů dlouhodobě vede žebříček zemí středoevropského regionu. V ČR je registrováno více než sedm set chovných klisen, jimž se každoročně narodí přes tři sta hříbat. Jejich odchov se uskutečňuje na zhruba třech tisících hektarech luk a pastvin. Obor „chov dostihových koní“ poskytuje práci více než čtyřem stům kvalifikovaných pracovníků a dalších zaměstnanců. Jedním ze základních aspektů chovu koní je jeho výrazně pozitivní ekologický vliv na krajinu – jedná se v maximální možné míře o neničivé využití přírody a jejích zdrojů.Pro majitele dostihových stájí skýtá koupě koně českého chovu nezanedbatelné výhody. Především jeho kůň každém dostihu třetí a vyšší kategorie bojuje vedle podílu na peněžní ceně dostihu ještě o finanční majitelskou prémii, která je importovaným účastníkům nedostupná. Dále jsou některé dostihy nižších kategorií otevřeny právě pouze pro koně českého chovu, nebo například dvouletí tuzemští odchovanci mají na závodišti v Praze-Velké Chuchli svou speciální celoroční sérii dostihů (seriál Schaumann). V roce 2008 činil průměrný zisk dostihového koně v ČR 28.428 Kč, zatímco průměrný zisk českého odchovance byl 32.222 Kč.
Silný chov je důležitý pro dostihový provoz v každé zemi. V České republice tvoří domácí odchovanci bezmála dvě třetiny všech startujících koní. Součet prémií vyplacených jejich majitelům se kontinuálně zvyšuje, zatímco v roce 2000 se jednalo o 1,6 mil. Kč, v roce 2004 už o 3,2 mil. Kč a v roce 2008 bylo na majitelských prémiích vyplaceno 6,9 mil. Kč. Čeští chovatelé anglického plnokrevníka jsou organizováni ve Svazu chovatelů plnokrevníka a majitelů dostihových koní (SCHPMDK): www.dostihy-chov.czText: Jiří Zlámaný, foto: Romana Nevěřilová
Nejbližší dostihy
| 5.9.2010 14:00 |
Velká Chuchle VELKÁ CENA FONDŮ CONSEQ INVEST (74. GERS ... (R, NL) |
| 11.9.2010 |
Pardubice STEEPLECHASE CROSS COUNTRY 4.kvalifika ... (Stcc, NL) |
| 12.9.2010 14:00 |
Velká Chuchle 4. ZLATÝ POHÁR ELEKTRIZACE ŽELEZNIC PRAH ... (PP, I) |
| 12.9.2010 |
Slušovice CENA ... (R, III) |
| 18.9.2010 |
Lysá nad Labem Cena (R, III) |
| 19.9.2010 |
Velká Chuchle 32. Velká cena Prahy CK Martin Tour (R, Gd-3) |
| 25.9.2010 |
Brno Podzimní moravská míle (R, III) |
| 25.9.2010 |
Most Cena zimní královny (R, L) |
| 26.9.2010 14:00 |
Velká Chuchle 89. Svatováclavská cena RENAULT (R, L) |
| 28.9.2010 |
Tochovice HANDICAP ... (R, III) |
Rozhovor týdne
Tomáš Lukášek: „St. Leger jsem si užil.“
Letošní sezóna je už nyní nejúspěšnější v dosavadní kariéře předního českého rovinového žokeje ...Další články
Slovo má
Tomáš Janda: "Období nákupů se blíží."
Časový přehled evropských dražeb s jejich stručnou charakteristikou a, samozřejmě, informace k říjnové III. Středoevropské dražbě anglického ...Další články
Legendy minulosti
VLASTIMIL SMOLÍK (8. 3. 1945 - 4. 7. 1994)
Nejúspěšnější žokej čs. historie, jehož legendu, bohužel, ještě posílila tragická smrt. Stal se patnáctkrát rovinovým ...Další články
© Jockey Club České republiky 2009 | Webdesign Web4ce, s.r.o. | Provozováno na CMS E4E | Mapa webu