Vendula Korečková: "Slavit se může, až když je hotovo."
21.9.2011 -
Kategorie: Rozhovor
autor: Jiří Zlámaný,
přečteno: 1058x
Letošní českou dostihovou novinkou je existence finančně dotované soutěže pro rovinové jezdkyně, I. ročníku Ladies Cupu. Měsíc před koncem sezóny má k celkovému vítězství (pořadí určuje počet vyhraných dostihů) velmi blízko žokejka Vendula Korečková (26). Před soupeřkami jasně vede, ale sama říká, že dokud není konec, může se stát cokoliv.
"Souhlasím, že náskok mám velký, ale do konce sezóny zbývá ještě spousta dostihů a dokud bude třeba jen teoretická šance pro některou z ostatních holek, nebudu se cítit jako vítězka. Slavit se může, až když je hotovo."
Jaká byla vaše první reakce, když jste se na jaře dozvěděla o vypsání Ladies Cupu?
"To vím naprosto přesně. Hned jsem zavolala své kamarádce Ingrid Koplíkové a začaly jsme se hecovat, která z nás ho vyhraje... Ale vážně, finanční prémie jsou velkou motivací, co si budeme povídat, peníze se hodí vždycky. Navíc je dobré, že jsou honorována první tři místa, protože je pro všechny stále o co bojovat. Opravdu pořadí hodně sledujeme a každá z nás počítá každý bodík."
Vám se letos hodně daří, máte na kontě zatím 13 vítězství, čili jste už překonala svou dosud nejúspěšnější sezónu 2009. Ačkoliv chápu, že cenné je každé vítězství, přesto, dá se určit nějaké "nej"?
"Ano, každý úspěch je důležitý, ale abych odpověděla, tak za 'nej' bych určitě dala srpnovou Cenu Masise s Decorusem, a to hned z několika důvodů. Za prvé jde o tradiční dostih pro dvouleté a mně se ho podařilo vyhrát s českým odchovancem, navíc outsiderem, proti řadě zahraničních importů. Za druhé jeho trenérkou je Lenka Syslová, tedy také žena, takže šlo o dvojitý dámský triumf, abych tak řekla. Za třetí, a to s tím souvisí, opravdu moc jsem si přála v tom dostihu uspět, protože mi trenérka i majitel dali důvěru a neposadili místo mne jiného jezdce, i když šlo o větší dostih, než jaké do té doby Decorus běhal. Začtvrté je Decorus vůbec první kůň svého majitele, který si ho navíc sám vybral, možná bez nějakých přehnaných ambicí, a o to větší radost pak z toho výsledku měl. No a konečně zapáté, do Karlových Varů cestoval koník až z Ostravska, tak už jen pro tu dálku, kterou musel urazit při transportu."
Aktuálně máte vyhraných 62 dostihů, kdybychom ještě chvilku zůstali u těch 'nej', asi byste vybrala loňskou Velkou červnovou cenu...?
"Určitě, Talgado je doteď nejlepším koněm, jakého jsem kdy jela a ostatně ta Velká červnová je zatím jedinou jedničkou, kterou jsem vyhrála."
Pevně věřím, že ne nadlouho. Ale vy jste do letošní sezóny vstupovala se 49 výhrami, takže jste čekala na 50. vítězství a žokejský titul. Jaké bylo to čekání?
"Musím přiznat, že opravdu dlouhé. Snad před každými dostihy někdo přišel a říkal, že dneska už to vyjde. Až jsem ty lidi, kteří to samozřejmě nemysleli špatně, chtěla posílat pryč. Snažila jsem se nepřipouštět si tlak, ale nic naplat, někde v podvědomí to člověk přeci jen má. Nejlepší bylo, jak jsem hodně slýchala, že až konečně udělám tu padesátku, že pak to půjde samo, což jsem taky brala spíš jako určitou útěchu. No, ale ono to tak nakonec doopravdy bylo."
Poslední otázka je trochu klišé, ale přeci jen se zeptám: výhody a nevýhody ježdění proti mužům?
"Já bych ani neřekla výhody a nevýhody. Kluci mají samozřejmě větší sílu, ale ta nemusí být vždy to hlavní, spíš jde o to, jak si s koněm člověk sedne. Jedinou výraznější nevýhodu, která mne takhle narychlo napadá je, že někdy trenér či majitel pro větší dostih angažuje kluka, i když ta holka do té doby nic nezkazila. Ale to je asi život, s tím se moc nenadělá."
Myslím, že taky proto vznikl Ladies Cup, ostatně dle mého názoru by dostihům bez žen v sedle "cosi" chybělo... Děkuji za rozhovor a přeji úspěšné zakončení letošní sezóny.
Jiří Zlámaný
.jpg)
