Ivo Köhler: „Jak není štěstí, není vítězství.“
18.10.2011 -
Kategorie: Slovo má
autor: Jiří Zlámaný,
přečteno: 928x
„Tiumen je kůň, který složité situace řeší sám. Naštěstí, protože jinak bychom letos asi těžko vyhráli,“ přiznává muž, kterému se splnil sen stovek českých majitelů dostihových stájí: vyhrát ne jednou, ale hned třikrát Velkou pardubickou steeplechase.
Když Tiumen předloni vyhrál poprvé, bylo to překvapení, i když my jsme tomu v koutku duše věřili. Tehdy poutal hlavní pozornost proto, že na něj nezbyl žádný žokej a nakonec jej v dostihu vedl Josef Váňa. Vloni už do okruhu favoritů patřil, ale až letos měl být jasnou jedničkou. A to je vždy nejtěžší úloha, však taky to letošní vítězství bylo nejvíc vybojované. A měli jsme při něm i štěstí, bez něj to totiž v žádném sportu nejde. Když mi Tiumen za Taxisem na čtyři vteřiny zmizel z dohledu, dost mi zatrnulo. Jak ale potvrdil Josef Váňa, kůň tam velký problém vyřešil sám. Už když nabíral ke skoku, viděl padajícího soupeře a vší silou se odrazil doleva, aby jej minul. Pak musel dohánět velké manko, poslední dvě překážky nebyly v jeho podání tak lehké, ale přesto nakonec vybojoval triumf. Byl jediným, kdo zdolal Sixteen, jíž Josef Bartoš udělal naprosto dokonalý dostih. Podle mne to, že s ní diktoval tempo, byla za dané situace jediná správná volba, pokazit to mohl v případě, že by tempo neodhadl dobře, ale to se nestalo.
Teď je Tiumen zase ve svém výběhu a čeká ho tradiční zimní program s pozvolnou přípravou. Narozdíl od minulých dvou Velkých si z té poslední přinesl i nějaké šrámy, ale není to nic vážného. Vloni jsme slavili hned týden po Velké, letos jsme to ještě nestihli, a tak ceremonie chystáme až na dobu, kdy s námi budou moci slavit všichni ze stáje. nejde totiž jen o úspěch Tiumena a Josefa Váni (i když jich především), ale je to zásluha všech, kteří ve stájích manželů Váňových pracují a denně se o koně starají.
Velká pardubická je českým dostihovým svátkem, proto mne v týdnu před ní mrzelo, že víc, než šance účastníků, jejich formy, přednosti a zápory, se řešilo, jak je posekaná dráha a jestli je tráva zelená nebo žlutá. Je to škoda, takovou událost by si měli všichni užívat a ne jen hledat nedostatky. Ostatně, jak se nakonec ukázalo, dráha v nijak katastrofálním stavu nebyla.
.jpg)
