Přeskočit hlavičku a jít na obsah

Jockey Club České republiky

Získejte více
registrujte se!

Menu

Příběh Jana Kratochvíla: Jak se z otloukánka stal šampión

9. 10. 2017  |  16:39

Minulý rok vyhrál Jan Kratochvíl v sedle Mazhilise Gran premio v Meranu, nejprestižnější italský překážkový dostih. Včera Velkou pardubickou a stal se druhý český žokejem, který vyhrál nejsledovanější překážkové dostihy v Česku a Itálii. Jen o dva týdny jej předběhl Jan Faltejsek. Dvakrát si Kratochvíl došel pro cenu pro překážkového žokeje-šampióna, když v letech 2015 a 2016 vyhrál v Česku nejvíce překážkových klání. V posledních letech jede Kratochvíl na vlně úspěchů, ale ještě před pěti lety to byl neznámý mladík.

V říjnu 2012 vyhrává Orphee des Blins poprvé Velkou pardubickou. Josefu Váňovi se rozplynul sen o čtvrtém vítězství s Tiumenem v řadě. Den po dostihu se ve stájích v Mlýncích hlásí nevysoký nakrátko ostříhaný jedenadvacetiletý mladík. Na kontě má 84 odjetých dostihů a jediné vítězství, a to ještě na rovině se Silnarem. Den Velké pardubické 2012 mohl Jan Kratochvíl sledovat jen z tribuny jako divák, ani jednu jezdeckou šanci celý den nedostal. „Přišel k nám z jezdeckého sportu, dělal military a parkury,“ vzpomíná Josef Váňa na společné začátky.

Uteče rok a jméno Jan Kratochvíl už má v dostihové obci zvuk. Ze 49 startů pětkrát vyhrává, v den Velké pardubické jezdí čtyřikrát. Karta se začíná obracet. „Jezdit Velkou pardubickou je mým snem, je to náš vrchol sezóny, něco jako olympiáda,“ odtuší Kratochvíl.

Je pilným žákem, poslouchá rady nejen od trenéra, ale i světem otřískaného Josefa Váni juniora. Pracuje se své fyzičce, společně s Michalem Kubíkem a Váňou juniorem běží Pražský půlmaraton. V roce 2014 dostává šanci i na italských drahách a poprvé se staví na start Velké pardubické. S Gauner Danonem trenéra Františka Holčáka dokončuje na osmém místě. Dobře zvládnutý vrchol sezóny jej nakopává. Ještě do konce sezóny vyhraje devět dostihů z dvaadvaceti, ve kterých nastoupí. Jméno Kratochvíl získává velký kredit.

Nejsou však jen úspěchy, ale také hodně tvrdé pády. V Benešově narazil hlavou do stromu a v Netolicích pro něj musel letět vrtulník, když mu Anatol Artist hodně tvrdě ustlal pod druhým skokem zahrádek. Velká pardubická 2015 byla v trapu. Zanevřít na dostihy? Ani náhodou. Ještě v říjnu je Jan Kratochvíl v sedle a opět vítězí.

Loni Mazhilisovi v Meranu nikdo příliš nevěřil, ale Jan Kratochvíl ho dokázal dovést k vítězství. „Je to jeden z vrcholů kariéry, druhým je Velká pardubická. Úspěchy v obou jsou srovnatelné,“ hlásil tehdy. S Ange Guardianem ovšem nestačili ve Velké jen na Charme Looka.

Ani letošní rok to pro Kratochvíla nebyla procházka růžovým sadem. V květnu se nepříjemně zranil v Auteuil, proto přišel o první kvalifikaci s No Time To Lose, a v červenci mu byl osudný start s Ange Guardianem v Lysé nad Labem. „Měli jsme super rozjetý dostih, já chtěl jet skok jinak, on si to na poslední chvíli vyřešil sám. Měl jsem prasklinu na kyčelní jamce. Pan doktor Toman řekl, že lepší bude neoperovat. Vyžádalo si šest týdnů klidu,“ vrací se do léta letošního roku Kratochvíl. Ihned po návratu proháněli s No Time To Lose Charme Looka v kvalifikaci.

Druhou říjnovou neděli to klaplo nejen proti Charme Lookovi, ale především proti francouzskému Urgent de Gregaine. „Když jsem se před pěti lety bavil se svým dědou, tak mi předpověděl, že jednou vyhraju Velkou pardubickou. Měl pravdu.“ V tu chvíli se Janu Kratochvílovi zaleskly oči.

Josef Váňa stále na něm vidí nedostatky, ale dokáže i pochválit. „Honza má smůlu, že nejezdil roviny. Neumí finiš jako Bartoš nebo náš kluk. Potřeboval by trenažér a ohoblovat. Ale hlavou, když ho vidím, jak jede, tak si myslím, že na koni sedím já. V tomhle se hodně polepšil.“

(bda)

Zpět na výpis