Egertonův paradox. V čele složeného šampionátu navzdory nejnižšímu počtu partnerek

Pondělní rozhodnutí vlády, kterým se povoluje profesionální sport, dává sice naději, že bychom mohli být alespoň skrze stream svědky ještě několika dostihových dnů a také důstojnějšího ukončení neklidné sezóny, i tak už ale listopadový termín dává prostor k ohlédnutí za jejím dosavadním průběhem. Kvůli pandemii byla velmi netradiční a přinesla několik paradoxů. Třeba ten, který jsem nazval Egertonovým.

Mohu-li na základě debat s trenéry soudit, myslím, že není v našem chovu významnějšího plemeníka, na něhož by existoval tak diametrálně odlišný pohled jako na napajedelského Egertona. Ono je to svým způsobem přirozené: hřebec působí v našem chovu už 11 let, měl především v úvodu velmi početné ročníky a tak se mu na dráze představilo už více jak 120 potomků a tudíž roste počet těch, kteří s jeho potomky mají výborné zkušenosti stejně jako těch, které zklamal. Navíc z hodnocení na stránkách serveru Fitmin & TURF Magazín vyplývá, že na jedné straně je schopen dát opravdu špičkové koně, na straně druhé ale má dost vysoký podíl potomků, kteří na dráze mnoho nepředvedli.

Sezóna ve stínu koronaviru

Tak trochu schizofrénní byla i Egertonova letošní sezóna. Její připouštěcí část byla výrazně ovlivněna koronavirem, ale také výsledky prodeje loňských ročníků ze strany jeho držitele Hřebčína Napajedla. Ten se na přelomu roku potýkal s nebývale vysokým počtem neprodaných ročků a důsledkem, k němuž zřejmě přispěly i okolnosti spojené s pandemií koronaviru, bylo rozhodnutí výrazně redukovat počet připuštěných vlastních klisen. A jelikož podobné úvahy se nevyhnuly ani dalším chovatelům, navíc epidemiologická situace si na jaře vyžádala uzavření hranic, což zarazilo cesty i maďarským chovatelům, kteří jeho služby využívají, připustil Egerton jen 5 klisen.

Pro někdejší napajedelskou jedničku a nejprověřenějšího plemeníka v našem chovu to byl výrazný pokles. A to jak v porovnání s loňským rokem, kdy společně s Rosensturmem připustil třetí nejvyšší počet klisen (22), tak především v porovnání s jeho nejlepšími sezónami. V roce 2010 ve své druhé sezóně připustil 37 klisen, o dva roky později dosáhl svého nejlepšího výsledku se 38 partnerkami a ještě před pěti lety stihl připustit 36 partnerek. Paradoxem je, že nejhorší připouštěcí sezóna přišla v roce, který je minimálně v jednom ohledu jeho nejúspěšnějším rokem vůbec.

Srovnávání jednotlivých let je trochu ošidné, protože vedle objektivně měřitelných dat, jako je počet vítězství, suma výher či úspěchy ve významných dostizích vstupují do hry i faktory, které tak snadno měřit nelze. Tím nejvýznamnějším je konkurence - třída koní, proti kterým potomci konkrétního plemeníka nastupují. Ač to je těžké objektivně změřit, lze myslím předpokládat, že oproti letům 2013 a 2014, kdy Egertonovi synové Taggerton a Love Me získali svá klasická vítězství, čelí dnes jeho potomci konkurenci vesměs silnější. A také, což už je snadněji měřitelné, hraje roli též početní síla ročníku, z něhož jeho potomci schopní konkurence vyšli.

V čele souhrnného šampionátu rovin i překážek

Proč ten obsáhlý úvod? Protože ač to na první pohled není patrné, Egertonovi se letos navzdory sílící konkurenci a poklesu zájmu o jeho služby povedlo něco, čeho zatím v žádném roce nedosáhl - směřuje mílovými kroky k titulu celkového šampióna plemeníků podle společných výher na rovinách a překážkách. Vděčí za to úspěchům v obou disciplínách - z celkových 1,261.200 korun, které jeho potomci letos u nás vydělali, získalo 27 na rovinách startujících potomků 689.500 Kč, zatímco 15 potomků na překážkách (2 potomci zkusili obě disciplíny) vydělalo 571.700 Kč. Na rovinách měl 8 vítězů, kteří získali 10 vítězství, na překážkách jen 2, ale vedle nich ještě třetího ve dvou kvalifikacích a čtvrtého z Velké pardubické Talenta. Jeho potomci ale nevyhrávali jen u nás - v Maďarsku získali dalších 7 vítězství. Nutno však v rámci objektivity dodat, že k vedení mu dopomohl i jeden negativní fakt - snížení dotace Velké pardubické. Ač se díky čtvrtému místu Talenta podepsalo i na Egertonových statistikách, za normálních okolností by celkovým šampiónem za zisky v rovinách i na překážkách byl, stejně jako v předešlých 4 letech, kvůli její vysoké dotaci otec vítěze Velké.

Co je však pro Egertona z letošní sezóny možná nejpodstatnější je úspěch jeho tříleté dcery Welluncy v EJC Fillies & Mares (L). Klisna napajedelského chovu, kterou stejně jako Talenta trénuje Hana Kabelková, je po Taggertonovi a Love Me Egertonovým třetím jedničkovým vítězem českého chovu a celkově čtvrtým, když připočteme i maďarského Smiling, jeho čtvrtým vítězem dostihu nejvyšší kategorie. A zatímco vítěz Slovenského derby Love Me vzešel z ročníku, ve kterém měl Egerton dvě desítky startujících českých potomků, Wellunca se narodila do ročníku s polovinou českých potomků startujících na rovinách. Byť i tento ročník potvrzuje Egertonovu schopnost dát špičkového potomka, ale zároveň přinést řadu zklamání - Wellunčino vítězství v EJC zajistilo přes 70% všech cen, které tento ročník letos na našich drahách získal.

Miloslav Vlček
foto: archiv Hřebčína Napajedla