Aktuality

K dnešnímu sloupku, věnovanému chovu plnokrevníka, mne inspirovala vítězka Ceny zimní královny Muguruza. Klisna, která k nám podobně jako řada dalších úspěšných koní našla cestu z irské zářijové dražby ročků, ukázala nejen mimořádnou třídu, ale pozornost si zaslouží i její rodokmen a především rodina, ze které pochází. V českém turfu totiž neboduje poprvé, ba naopak. Má a měla na něj větší vliv, než vůbec tušíme.

Září je dobou, kdy se majitelé a trenéři začínají ohlížet po nových nadějích do svých stájí. Začínají dražby ročků, účast českých zájemců na některých z nich je ale letos kvůli pandemii spojená s řadou obtíží. Nejen proto Vám, stejně jako před rokem, přinášíme malého průvodce tím, co nabízejí domácí chovatelé, s jejichž ročky se příští rok můžete účastnit třeba Fitmin Cupu či čerpat, alespoň doufejme, majitelské prémie.

Zhruba před pěti týdny skončila připouštěcí sezóna 2020 v A 1/1 chovu v ČR. Nyní jsou k dispozici konkrétní data a tak můžeme blíže hodnotit, jaký trend lze v českém chovu očekávat, či do jaké míry byly počty zapuštěných klisen ovlivněny jarní koronavirovou pandémií.

Někdy se téma k článku vynoří samo. Bylo tomu tak i případě toho, který právě začínáte číst. Podnětem byl reakce jednoho z čtenářů serveru Fitmin & TURF Magazín na zpravodajství ze sobotního mítinku ve Slušovicích, kde se vítězně prosadili mj. i Sambra a Monjouet, obě reprezentující úzký inbreeding na Sadler’s Wellse - v případě Sambry 3x3, u Monjouet dokonce 2x3.

Sezóna sice letos začala s velkým zpožděním, i tak ale český chov čekal na první jedničkový úspěch na rovinách docela dlouho. Dočkal se jej tuto sobotu zásluhou tříleté Faliraki z chovu bývalého prezidenta Jockey Clubu Jiřího Charváta, která zvítězila v Ceně tříletých klisen, dostihu, který má stále většina z nás zafixovaný pod jeho někdejším názvem Cena Hřebčína Napajedla.

V návaznosti na předchozí článek, věnovaný hřebcům – zakladatelům plemene anglický plnokrevník, se v druhém díle zaměřím na klisny – zakladatelky, tedy na tzv. „Royal Mares“, neboť i o jejich původu bylo obecně přijato nepřesné dogma.

Domácí chov anglického plnokrevníka prochází velkými změnami. Vedle té veskrze negativní, kterou je jeho celkové zmenšování a s ním související snižování vlivu na dostihové dění i pokles zájmu o jeho produkty, v něm probíhají i jiné změny. Nezpochybnitelné je zkvalitnění týmu plemeníků, vývojem však pochází i mateřské stádo. Na následujících řádcích se podíváme na jeho aktuální stav z pohledu zastoupení nových a tradičních rodin.

Během současné situace, která nás vystavuje nouzi o zprávy z dostihového dění (vzhledem k jeho absenci), si dovolím dvě krátké sondy ke kořenům anglického plnokrevníka. Důvodem pro tuto stať je řada nepřesností a zažitých klišé, kterých je plné povědomí chovatelů, ale i encyklopedie, učebnice a odborné články. Tato část je věnována hřebcům – zakladatelům.

Před pár dny zveřejnila International Federation of Horseracing Authorities (IFHA) svou každoroční Annual Report, ročenku zobrazující stav dostihového sportu a chovu po celém světě, založený na hlášení jednotlivých Jockey Clubů. Předkládá data z roku 2018, což jsou ta nejaktuálnější data, která jsou ze všech zemí k dispozici.