Přeskočit hlavičku a jít na obsah

Jockey Club České republiky

Slavíme 100 let
Menu

Ohlasy víkendu: Rekord a bez sázek nejsou dostihy to pravé

1. 5. 2019  |  09:59

Pojďme se připomenout některé zajímavé momenty uplynulého dostihového víkendu. Začneme překonáním významného milníku, tisíce zahraničních vítězství mimo Slovensko. Vítězství s číslem 1000 vybojoval v neděli odpoledne v Miláně devítiletý svěřenec Josefa Váni mladšího Broughton.

Ohlasy víkendu: Rekord a bez sázek nejsou dostihy to pravé Zobrazit fotogalerii

Jsou to už dvě dekády, co jsme psali zajímavosti pro pražský dostihový program a když jsme se bavili o náplni, tak jsme si říkali, že bychom se měli věnovat každému zahraničnímu vítězství mimo Slovensko. Nebylo divu. Do 1. května 2004 registrujeme 93 zahraničních triumfů. Ptáte se, proč píši právě toto datum? To Česká republika vstoupila do Evropské unie. Možná se to na první pohled nezdálo, ale byl to významný milník i v českém dostihovém životě. Za více než jedenáct let (1. ledna 1993 až 30. dubna 2004) byl průměr ani ne 9 triumfů za rok. Po vstupu do unie je průměr 60 vítězství za rok! Myslím si, že čísla 9 a 60 nepotřebují dalšího komentáře.

Vítězství Broughtona nebylo „jen“ 1000. v cizině, ale také triumfem číslo 500 v italských překážkových dostizích. Pojďme se na zahraniční bilanci podívat podrobněji: Itálie 540 vítězství (40 rovinových a 500 překážkových), Německo 139 (73 + 66), Francie 133 (99 + 34), Rakousko 102 (91 + 11), Polsko 72 (4 + 68), Švýcarsko 6 (1 + 5), Švédsko 5 (0 + 5) a Maďarsko 3 (3 + 0). Italská překážková vítězství jsou rozmístěna na následující dráhy: Merano 286, Milán 88, Treviso 61, Pisa 35, Grosseto 25 a Řím 5. Ani jméno nejúspěšnějšího trenéra v zahraničí nebude překvapením, Josef Váňa – 333 vítězství (8 rovinových a 325 překážkových). K tomu můžeme připočítat 13 triumfů jeho manželky Pavly a 20 syna Josefa.

V sobotu se konal 12. ročník dostihového dne evropské šlechty v Karlových Varech. Zájem evropských zástupců „modré krve“ byl opět velký, ale tentokrát pořadatel Oron Michael Kalkert (mimochodem čestný občan Karlových Varů) nebyl tak spokojen jako v minulých letech. Město šlechticům nepřispělo 150 tisíc korun jako v minulosti i když podle Kalkertových slov utratí v lázeňském městě na třídenním srazu více než 200 tisíc euro. Rozmrzelý byl Kalkert i na dostizích. „Mrzí nás, že není možné sázet, sázky k dostihům patří, bez nich to nedává smysl. Sázky i podporou sportu samotnému, nejen jezdcům a trenérů, ale i chovatelům. Pokud by nebylo možné sázet, zvažoval bych pořádání dostihového dne.“

Vrcholem šlechtického dostihového dne byla Jarní cena Priller & Post Cup na 2000 metrů. Sice jen dostih druhé kategorie, ale směle můžeme hovořit o prvním ostrém testu na České derby. Stačí se podívat do historie. Rok 2015 – na třetím místě finišoval Touch of Genius, který o dva měsíce později vyhrál České derby a v červenci také slovenský ekvivalent. Rok 2016 byl z pohledu derby slabší, ale rok později svedli bitvu o vítězství Black Canyon a Nagano Gold. Derby jim sice nevyšlo, ale Nagano Gold vyhrál St. Leger a už je dvojnásobným vítězem listed dostihu ve Francii. Loni o čtyři a půl délky vyhrála Blessed Kiss, která následně vyhrála derby i St. Leger.

Letos jsme byli svědky také vítězství o čtyři a půl délky, Angkor Wat byl o 65 setin vteřiny pomalejší než loňská vítězka. Angkor Wata doprovázel do Karlových Varů trenér Josef Váňa. „Už od loňska jsme věděli, že je to dobrý kůň, s Pinďou v sedle jsem se nebál, že se dostal do čela už v oblouku před cílovou rovinou,“ sdělil spokojený trenér. Další plány? „Ještě se budeme bavit, jestli půjdeme do Velké jarní, ale já bych raději zvolil klidnou cestu do derby,“ doplnil trenér. Blessed Kiss absolvovala mezi Karlovými Vary a derby jeden start, a to ve Francii.

V sedle vítězného Angkor Wata byl žokej Václav Janáček a po doběhu vysvětlil, proč Angkor Wata poslal do čela již v oblouku před cílovou rovinou. „Jak jsme se dostali na protilehlou rovinu, tak byl chtivější a tahal, ještě chvíli jsem ho nechal schovaného, jak se otevřelo místo, tak jsem šel do čela. Je to dobrý kůň, ale přece jen ještě dítě.“ Pro Janáčka to bylo jubilejní 40. vítězství na karlovarské dráze v jeho bohaté a úspěšné kariéře. Pamětníci si zcela jistě vzpomenou na červenec 2003, kdy v Karlových Varech vyhrál první dostih v životě.

Nikoliv v žokejském, ale ve slušivém modrém obleku byl v Karlových Varech žokej Tomáš Lukášek. „Ve čtvrtek v Kataru skončila sezóna, a tak jsem sedl na první letadlo a vrátil se zpátky,“ sdělil opálený muž, který v Kataru působil již třetí sezónu. S 22 triumfy skončil na pátém místě v tamním šampionátu. „Sezóna byla dobrá, loni jsem měl 24 vyhraných dostihů, letos 22, což je podobné.“ Na podzim by se měl Lukášek do Asie vrátit. „Teď se dolaďují podmínky nového kontraktu. Měl bych změnit působiště a měl bych působit ve stáji nejvyššího katarského emíra. Výš už se dostat nemohu.“ V minulosti jsme Lukáška ani přes léto moc na českých drahách neviděli, hodně jezdil v Polsku. Letos by měl být více k vidění na domácích drahách. „Zatím nic domluveného nemám, ale měl bych jezdit doma, trochu na Slovensku a do Polska pouze na klasiky.“ Domácím stájím by měl být k dispozici druhou květnovou sobotu při Velké jarní ceně. „Začátkem května jedu s manželkou na dovolenou do Itálie,“ doplnil.

Petr Malík (bda)

Foto z Karlových Varů 27. dubna 2018: Bohumil Křižan

Zpět na výpis