Přeskočit hlavičku a jít na obsah

Jockey Club České republiky

Slavíme 100 let
Menu

100 let Československého Jockey Clubu

28. 3. 2019  |  16:13

Na jaře 2019 si české dostihy připomínají důležité výročí. Uplyne 100 let od založení Československého Jockey Clubu, první řídící autority dostihového sportu v samostatné republice, a tím se zároveň završí století soustavných snah o pořádání moderních dostihů na českém území. Základ dostihové tradice, na kterou navazuje současný Jockey Club ČR, byl položen 28. března 1919 v pražském hotelu Saský dvůr. Trvalo ale ještě další rok, než vůbec mohly být odstartovány první československé dostihy. Trojice tradičních závodišť Velká Chuchle, Karlovy Vary a Pardubice se po první světové válce nacházela ve velmi zanedbaném stavu a jen rekonstrukce chuchelské dráhy po pětileté nečinnosti si vyžádala investici ve výši 700 tisíc korun.

100 let Československého Jockey Clubu

Na první schůzi v roce 1919 se proto neřešilo ani tak brzké obnovení dostihového provozu, jako spíše založení moderních dostihových struktur. Noví zájemci z řad československého obchodu, zemědělství a armády se zde dohodli s členy dosavadního Českého závodního spolku, který pořádal dostihy před válkou, na utvoření nové řídící organizace. Do ředitelství budoucího Jockey Clubu byli zvoleni Otakar Štěpánek z Vestce, velkostatkář Eduard Bauer z Německého Brodu a podplukovník Václav Chmelař z Brandýsa nad Labem. Ve výboru se sešla výrazně pestřejší společnost, vedle továrníků a velkostatkářů nechyběli ani zástupci bývalé šlechty, konkrétně Jan Pálffy z Březnice a Alexander Thurn-Taxis z Loučně.

  1. května 1919 pak proběhla mimořádná valná hromada pak Čs. Jockey Clubu, na níž byl prvním předsedou spolku zvolen vlivný politik a pozdější ministr ve třech vládách Bohumír Bradáč (1881–1935). Nově vytvořená dostihová autorita si zároveň vytyčila tři hlavní úkoly:
  2. Vybudovat a povznést chov plnokrevných a polokrevných koní pořádáním cvalových dostihů.
  3. Podpořit zemský chov koní pořádáním výstav a přehlídek.
  4. Založit plemennou knihu anglického plnokrevníka.

První dva cíle začal Čs. Jockey Club naplňovat na jaře 1920, třetí završil v roce 1925 vydáním prvního svazku „Plemenné knihy pro Československou republiku“. V prvních sezonách bylo třeba vyřešit celou řadu problémů a komplikací, mezi něž patřilo přetrvávající povědomí o dostizích jako o zábavě šlechty a cizinců, ale také akutní nedostatek dostihových koní v republice. Chyběl také větší počet odborníků, kteří by mohli zastávat klíčové funkce v dostihovém provozu.

Čs. Jockey Club to v prvních letech své existence řešil angažováním celé řady rakouských a maďarských koňařů. Navenek se ale v souladu s dobovým trendem prezentoval jako národnostně jednolitá organizace Čechů a Slováků, což v polovině dvacátých let vedlo k řadě rozkolů. Národnostní třenice vyvrcholily odchodem řady bývalých německých funkcionářů Českého závodního spolku v čele s bývalým šéfem Otakarem Westphalen – Fürstenbergem do nově vytvořeného Internationaler Club Karlsbad, který se ujal pořádání dostihů v Karlových Varech.

Vedení Čs. Jockey Clubu po Bohumírovi Bradáčovi v roce 1930 převzal Jan Dobrzenský a po něm v polovině třicátých let Zdenko Radslav Kinský. První řídící dostihová autorita se po rozpadu Československa nuceně přejmenovala na Českomoravský Jockey Club. Nakrátko byla obnovena ještě po druhé světové válce, než ji po únorovém převratu nahradil Čs. dostihový spolek a od roku 1953 Státní závodiště. Po listopadu 1989 vznikla Unie československého turfu, která se v září 1993 vrátila k tradičnímu názvu Jockey Club ČR a byla přijata za řádného člena Mezinárodní federace dostihových autorit.

Martin Cáp

Foto: Jan Zágler

Zpět na výpis