Jak se (ne)může můj kůň jmenovat?

Hřebná sezona je aktuálně v plném proudu a řada chovatelů v těchto dnech jistě přemýšlí nad tím, jak své odchovance pojmenovat.

O fenoménu jmen anglických plnokrevníků se již napsalo mnoho článků. Nechci na tomto místě rozebírat poměrně složité podmínky pro pojmenování, koneckonců jejich výčet je obsahem mezinárodní dohody o chovu, domácího Řádu dostihového i plemenné knihy a bývá publikován ve Věstníku ČT. Zaměřím se na nejčastější chyby, či lépe řečeno překážky, kvůli kterým není možno některé návrhy jmen schválit, což nezřídka působí zklamání a rozčarování chovatelů i majitelů.

Základní pravidlo zní, že jméno pro plnokrevníka schvaluje autorita plemenné knihy země jeho narození a ta může mít svá určitá specifika. Zatímco např. v ČR, Německu, Polsku, či na Slovensku musí jméno začínat stejným písmenem, jako jméno matky, u koní narozených ve Francii, Irsku a Velké Británii, či v USA tímto omezeni nejste. Přesto, v případě importovaného koně beze jména je nutno návrh vždy konzultovat s domácí autoritou, aby se zabránilo aktuální duplicitě v dostihovém provozu a byla respektována Národní listina chráněných jmen.

Je tedy třeba se smířit s tím, že jména Lincoln, či Symbol, což jsou velmi časté požadavky, už budou domácímu turfu navždy odepřena. A samozřejmě je třeba respektovat i listinu chráněných jmen Mezinárodní. Tedy návrhů jako Danehill, Regulus, či Winx se zkrátka rovnou vzdejte. Jelikož podle regulí není možné přidělit ani jméno s pravopisem, či výslovností stejnou, nebo podobnou jménu chráněnému, ani „fonetické“ varianty typu „Coroc“, „Massis“, či „Nel Son“ zde nepomohou.

Co se týká jmen obsahujících název obchodní značky, či jméno aktuální populární osobnosti, zde možnost existuje, ovšem pouze s písemným souhlasem firmy, resp. dotyčné osoby. Pokud tedy chcete, aby vaše stájové barvy reprezentoval „SpaceX“, budete muset kontaktovat Elona Muska.

Další, byť ne tak častou chybou je nedodržení omezení povolených 18 znaků pro délku jména, takový „Vévoda z Uherského Hradiště“ je zkrátka příliš „dlouhý“. Na druhou stranu lze opakovaně některá jména po určitém čase vracet do oběhu a není třeba se omezovat a vymýšlet takové, které „nikdy neexistovalo“.

Volbu jména pro plnokrevného koně dle mého názoru není dobré odbývat a podceňovat její význam. Fantazii se meze nekladou, jméno může obsahovat nějaký příběh, či originální chovatelský rukopis. Pro příklad, pokud se na přihláškách objeví Americký šerif, nikdo ze zasvěcených nepochybuje, že se tento kůň narodil ve Vlachovicích.

Nezřídka se děje, že se kůň stane výjimečně populárním nikoliv pro své výkony, ale právě díky fantazii jejich majitelů ve chvíli, kdy odesílá návrh jména plemenné knize. Z vlastní zkušenosti vím, že právě jméno koně může přitáhnout k dostihům i naprosté laiky. Přeji Vám mnoho zajímavých nápadů.

Ing. Ondřej Plachý
Plemenná kniha A 1/1
Foto: Ing. Michaela Přibáňová, Phd.