Historie

Silné příběhy, dlouhá tradice

Britové v 18. století vyšlechtili anglického plnokrevníka, založili první závodiště a položili základy moderního dostihového sportu. Mezi prvními zeměmi, které je okouzleně následovaly, bylo Rakousko-Uhersko, které uspořádalo své první derby už v roce 1868 a nový aristokratický sport se těšil velké přízni císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Alžběty.

Do českých zemí dovezl první koně „krve anglické“ hrabě Ferdinand Kinský v roce 1760. Jeho příbuzný Oktavián Kinský byl iniciátorem prvního dostihu na území Prahy, když se na vojenském cvičišti na Invalidovně vsadil s hrabětem Renardem o čtyři sta dukátů, zda je lepší Kinského hřebec Game Boy nebo Renardův Hyppolit. Na trati dvou anglických mílí (3200 metrů) vyhrál Game Boy.

Dostihy jsou nejstarším sportem, který je do dnešních dní provozován. Již v roce 1839 byl šlechtou založen spolek k pořádání dostihů v českých zemích.

První závodiště

V roce 1860 vzniklo nové závodiště na Císařské louce, kde třikrát startovala a zvítězila nejúspěšnější klisna všech dob Kincsem, již od roku 1856 se konaly překážkové dostihy u lesíka Cvrčkov v blízkosti Pardubic. Tradice svázaná s parforsními hony šlechty a dlouhými steeplechase nakonec vedla v roce 1874 k založení Velké pardubické. Dostihu, který měl být podle svých iniciátorů prince Emila Fürstenberga, Maxe Ugarteho a Oktaviána Kinského nejtěžším na evropském kontinentu a záhy si toto renomé také získal.

Za zrodem nejslavnějšího hřebčína v českých zemích stál člen vlivné vídeňské rodiny Aristide Baltazzi. Založil ho v roce 1886 v Napajedlích u Zlína. Kvalitní chovy anglického plnokrevníka byly také v Kladrubech nad Labem, Čáslavi a na dalších místech. Postupně začala vznikat nová závodiště, která přetrvala dodnes: od roku 1899 se konají dostihy v Karlových Varech, v roce 1906 pak začala dostihová tradice také ve Velké Chuchli poblíž Prahy.

Vznik Jockey Clubu

Po vzniku Československé republiky nahradili bývalou šlechtu v rolích majitelů průmyslníci, podnikatelé a živnostníci. Většina domácích koní pocházela z Napajedel a byla připravována ve Velké Chuchli, která se stala hlavním závodištěm v zemi. Pořádání dostihů se ujal nově vzniklý Československý Jockey Club, založený 28. března 1919 v pražském hotelu De Sax. Od roku 1921 pořádal v Chuchli Československé derby, postupně se přidaly také další stěžejní dostihy. Slibně se rozvíjející tradici však přibrzdila velká hospodářská krize a následně druhá světová válka.

Po komunistickém puči v roce 1948 byly postupně všechny soukromé stáje i sázkové kanceláře znárodněny. Jockey Club byl rozpuštěn a na jeho místě vzniklo Státní závodiště, které centrálně řídilo veškeré stáje a zaměstnávalo všechny aktéry dostihů. Určité uvolnění nastalo koncem šedesátých let, i poté však zůstalo vlastnictví dostihových koní v rukou státních podniků a jediné srovnání s mezinárodní konkurencí umožňovaly takzvané mítinky socialistických států, které se každý rok konaly v některé z metropolí východního bloku.

Novou éru zahájil český turf po roce 1989, kdy se na post řídící organizace vrátil obnovený Jockey Club a koně i závodiště opět přecházejí do soukromých rukou. Prakticky v každém regionu existuje minimálně jedno závodiště pořádající rovinové nebo překážkové dostihy. Přední stáje se intenzivně zúčastňují zahraničních dostihů a vozí domů významné úspěchy.